Jsou mi 2 měsíce. Hodně jsem se už od narození změnil. Mamka říká, že jsem konečně dostal rozum 
a nepláču už kvůli každé maličkosti, ale opravdu jen když mám důvod. Krásně se usmívám, když na mě někdo mluví a čím dál víc povídám všem a všemu co vidím. Pochopil jsem, že postýlka je na spinkání a ne na plakání, tak když mě mamka pochová, pohladí a popusuje, tak pak s dudlíkem pěkně usnu. Sice mi ještě párkrát vypadne, ale nejpozději v osm večer spinkám. V noci se přihlásím 1-2x o mlíčko a vstávám kolem sedmi ráno, to mám oči jako baterky a směju se na mamku, ať mě vytáhne k nim do postele, kde ještě spí taťka a tak hodinku větrám dupku a broukám si něco než zase v osm usnu. Začalo mě bavit jezdit v kočárku, kde už koukám na své 2 oblíbené hračky slonečka Zdenečka a kytičku Haničku, která dokonce hraje. V kočárku vždycky usnu. Doma mě nejvíce baví sedět ve vibračním lehátku, kde i hodiny dokážu pozorovat co kdo dělá. Jsem prostě teď to správné, pohodové miminko 
